Den 8: Zpátky do Mohali

Teda vstávat se mi nechtělo, ale letadlo letí v 11:20 a na 10h máme domluvený odvoz na letiště. Snídaně je lepší, než byla včera - čerstvě
připravena masala dosa s kokosovým čatní a sambar, káva, džus z liči, čerstvý croissant a ananas a meloun. Taky jsem si dál kousek papáji, ale
ta chutná vždy jak divná dýně, chtěl jsem vědět, co na tom všichni mají a dávám si to zase. Prostě nasládlá řepa. Příště už se nachytat
nenechám. Pak si jdu sbalit a odhlásit se z hotelu. Zase se vyskytl nějaký problém a auto nebylo připravené, ale něj se to dalo dokupy a šup na
letiště. Tam jsme opět prošli peripetiemi rentgenování zavazadel, tentokrát se jim nezdály láhve.

"You háve bottle of wine?", zeptala se úžednice za renthenem. Zatvářil jsem se překvapeně. "Can you show me it?" "Oh, It's a liquor", povídám. "So that's OK", odpověděla a pak se zabývala už jen mojí taškou s nádobíčkem a nechala si vysvětlit funkci testerů kabelů. Je to taková krabička, co dělá 'blik' :)
Po odbavení jsme se dozvěděli, že letadlo má zpoždění 30 minut - budeme mít v New Delhi dost co dělat, abychom stihli přípoj do Jaipuru.
Letadlo bylo obstarožní ATR 42, pro asi 50 cestujících, takový autobus s vrtulema. Indický autobus. neviděl jsem sice pilotní kabinu, ale určitě
tam nechyběla kaplička s některým z božstev. No, přistáli jsme, a bylo zřejmé, že nám to uletělo. Takže zase: vrátit letenky - koupit nové -
znova rentgen a tak, odbavení, potom obvolat hotely, že přiletíme později, prostě si už zvykám. Poletíme s JetLite v 16:10.

Konečně jsme v letadle (postarší B737-300) a posléze v Chandigarh, a přihlašuji se v hotelu Shivalikview.
Je to prý třetí nejlepší hotel ve městě - jenomže já jsem namlsaný z předchozích hotelů a tohle je opravdu na první pohled jiná třída. Indický
hotel, no, co nadělám. Zdá se být čistý, breberky tady neběhaj, klimoška funguje, v osm hodin je večeře, no uvidím.

Večeře je dobrá, samé indické pokrmy, kuřecí zelený gulášek, skopový gulášek, rajčatový zeleninový gulášek, rýže, placky, saláty, syrová
zelenina, pickles, nějaké jídlo s místním sýrem - žádné pokusy o indo-evropskou nebo indo-americkou fúzi. Ještě se jdu poohlédnout po okolí, je
tady nějaké nákupní centrum (malé obchůdky v podloubí betonového baráku), kupuju si pivo a vodu a vracím se. Jsem děsně utahaný a jdu spát.